Soustředění Výrovice
Soustředění SDH Tučapy – Výrovice u Znojma 11.-13.4.2014
DEN PRVNÍ
Dlouho plánované a očekávané soustředění je tu! Trošku sychravé jarní počasí nás neodradilo a již kolem osmé hodiny ráno jsme se začali s úsměvem scházet u hasičky. Bylo potřeba doladit zasedací pořádek a hlavně naložit vše možné i nemožné do dvou aut…a že toho bylo požehnaně. V devět hodin jsme vyráželi do Tvarožné, kde jsme nabrali posledního chybějícího a také jsme zde měli sraz s hasiči z Tvarožné, kterým jsme dělali spolusoustředící J Další zastávka byla u Tesca v Brně. Následovala zastávka na benzince a pak už nám nic nebránilo vyrazit k Výrovicím.
Cíl cesty byla hasička přímo u krásného areálu stvořeného ku prospěchu hasičskému sportu. Areál jsme si obšlápli a vyjeli jsme se ubytovat do nedalekého penzionu U Výra. Cesta k ubytování byla strastiplná…první překážkou byly cedule značící zákaz vjezdu. Další byla přehrada, přes kterou jsme opravdu přejet nemohli. Ulomená haluz stromu, která nám bránila v cestě byla také úspěšně odstraněna. Když už jsme uviděli krásný penzion, zavazeli nám v cestě betonové kužely. Byla projevena snaha tyto kužely odstranit, ale bylo to nad naše síly a také se to moc nelíbilo hlídači autocampu. Nezbylo nám nic jiného než objet celou obec a přijet z druhé strany penzionu. Úspěšně jsme dorazili na parkoviště a ubytovali se.
S velkým odhodláním jsme se dostavili do areálu a začali připravovat trať a také pitný režim – bečka byla naražená co by dup :D Úplně nejlepší nápad ocenily obzvláště přihlížející…místo lavečky pro odpočinek a slunění nám posloužily sedačky z našeho forda. Luxusní posezeníčko.
Trénink byl v plném proudu a časy byly pěkné….17,80s(17,58); 18,44(17,80); 18,14(18,11).
Na pátou hodinu přijeli domácí výrovští na trénink. Podívali jsme se, jak se běhá na znojemsku a vydali se zpět na penzion. Na něco k snědku a občerstvení jsme si zašli do místní hospůdky.
DEN POTÉ
Ráno nás po probuzení probral čerstvý studený vzduch. Nedočkaví jedinci nás zvali na rozcvičku, ale většina z nás si užívala ranní klid a raději je sledovala z balkónů. Na desátou hodinu jsme se přesunuli na hřiště a tam strávili celý den kromě cesty na oběd, na který jsme museli až do Znojma. Rádi jsme si odpočinuli od sluníčka a kluci taktéž přivítali pauzu. Časy byly opět pěkné, nadšení veliké a únava se začala projevovat….19,48s(19,41); 17,93(17,39); 18,22(18,14); 15,01(14,67) na 2B – osobák, jak celého týmu, tak také osobáček levého proudaře. Tento úspěch završil celé oficiální soustředění. 
Část z nás se večer odebrala opět do hospůdky a část z nás zůstala ve společné části penzionu, kde sledovala hokejové utkání Komety a následně útoky pořízené za tento víkend. Kdo se nezúčastnil další vyprávění by snad nepochopil.
DEN POSLEDNÍ
V neděli ráno nás čekalo balení a úklid pokojů. Po výhledu z okna si každý z nás oddychl, že počasí tak dlouho vydrželo, protože právě v neděli ráno bylo uplakané. Nicméně jsme si naplánovali ještě malý společný výlet. Společné foto u penzionu a odjezd na hasičku za spolusoustředícími znamenalo opravdu konec příjemně stráveného víkendu. Po poslední jízdě kolem kapličky (hláška „kaplička“ vznikla zcela jednoduše, při jízdě z obchodu na hřiště, zapomněla nejmenovaná řidička odbočit ke hřišti a musela se otočit kolem kapličky :D od té doby naše všechny cesty vedly kolem kapličky) jsme se vydali k nedalekým rakouským hranicím, kde stojí na kopci vyhlídka na hrad Hardegg. 
Na oběd jsme si zajeli do Lesné, kde jsme si prohlédli technické muzeum. Kolem třetí hodiny jsme vyrazili už opravdu ke svým domovům.
Na závěr bych chtěla poděkovat klukům z Tvarožné za nabídku trénování v krásném areálu. Celý víkend v pěkném prostředí, s pohodovými lidmi a ne jedním zážitkem a spoustou smíchu si všichni budeme pamatovat hodně dlouho.
"Mišugela"
